Neseš si v sobě vinu a trápíš se? Přestaň. K ničemu to není. Nepomůže to ani tobě, ani ostatním. Já si v sobě nesu vinu už pár let, tak vím, jak těžké je to břímě. Ale stále jasněji si uvědomuju, že trestat se za něco, co nemůžu v minulosti změnit, je totéž, jako dělat stejnou chybu stále dokola.

Když v sobě totiž živíš něco, co tě oslabuje, škodí to všem.

Zbavit se pocitu viny… Ale jak?

Myslím, že na to není žádný univerzální návod. Ani to nejde vyřešit lusknutím prstu. Mám za to, že klíčem je systematická práce se svým vědomím – ostatně jako vždycky.

Možná někomu můžou pomoct rituály. Napadá mě třeba:

• napsat si svou vinu na papírek a spálit ji,
• v meditaci si projít ten okamžik, virtuálně obejmout své tehdejší já a odpustit si,
• představit si světelný kruh, který rozpouští tvoji vinu,
• …

Určitě tě napadne spousta způsobů, jak si vizualizovat proces odpuštění. A myslím, že tvoje vnitřní moudré JÁ je nejkompetentnější k tomu vědět, co právě tobě bude nejlíp fungovat.

Nejdřív ale musí přijít tvoje uvědomění. Uvědomění toho, že udržovat svou vinu bez možnosti změnit něco v minulosti je vlastně jen hra na oběť. Přičemž tady jsi ty žalobce i obžalovaný. A dokud se budeš točit v bludném kruhu, budeš svým vlastním vězněm.

Tvým úkolem je zářit

Když jsi přišel*přišla na Zemi, tohle se stalo tvým posláním. Každá myšlenka, která tě od toho odvádí, je špatně. Ber to jako zaměstnání.

Pokud se tady chceme jako lidstvo mít dobře, tohle je prostě náš hlavní úkol. Čistit si čakry a svítit všem na cestu.

Odpustit si není akt milosrdenství k sobě, je to služba lidstvu

Pokud jsi přišel*přišla na tyhle stránky, nejspíš ti není úplně vlastní sobecký postoj. Možná se ti díky tomu může zdát, že odpustit sám*sama sobě je hodně sobecký čin.

Vykašli se na to a přestaň si plést dobrotu srdce s konstantní rolí oběti.

Jsme tvůrci tohoto světa, ať se nám to líbí, nebo ne. Oběť je slabá a nemohoucí. My naopak musíme být silní a všemocní. Protože kdo jiný by měl mít v ideálním světě moc než ti dobří?

Proto se vykašli na hranou skromnost a sebeobviňování. Máš za úkol svítit, tak si odpusť a pojď konečně dělat svět lepším místem.